Aplikační část databáze VÚMOP Praha - BPEJ (Bonitované půdně ekologické jednotky). Data jsou ve formátu ArcInfo v souřadném systému JTSK. Pro další užití jsou tato data zkonvertována do formátu shapefile.

Záplavová území - fluvizemě

S využitím celostátní půdoznalecké databáze VÚMOP Praha byly určeny plochy fluvizemí pro povodí řeky Orlice. Podkladem jsou mapy BPEJ v základním měřítku 1:10 000 aktualizované pro zemědělské půdy.

Fluvizemě (aluviony, nivní půdy, lužní půdy), které se vyvinuly podél řek v periodicky zaplavovaných oblastech aluviálních plání z povodňových sedimentů hlinitopísčité až jílovitohlinité zrnitosti, vyznačují z pedologického pohledu přirozené rozlivy řek. Půdotvorný proces těchto půd byl a často nadále je periodicky přerušován akumulací zeminného, do značné míry prohumozněného materiálu ukládaného při záplavách. I když v současné době některé nivy v důsledku regulace toků již nejsou pod vlivem nivního režimu, přesto rozšíření nivních půd velmi dobře vymezuje plochy, které v minulosti byly periodicky zaplavovány a překrývány erodovaným materiálem z vyšších poloh.

Fluvizemě tedy vymezují plochy potenciálně ohrožené záplavami z povodní.

Podle provedeného komplexního průzkumu půd je rozšíření fluvizemí největší na severní Moravě, dle okresů je následující: Bruntál 5 %, Frýdek - Místek 9,2 %, Karvinná 26 %, Nový Jičín 10 %, Olomouc 15,3 %, Opava 7 %, Ostrava 16,2 %, Přerov 24 %, Šumperk 13,8 %, Vsetín 11,5 % půdního fondu. Celkem na severní Moravě 12,3 % , na jižní Moravě pak 6,6 %, ve východních Čechách 5,5 %, na ostatním území Čech pod 5 %, nejméně v jižních Čechách 2,3 % z půdního fondu.