Podle metodiky VUMOP Praha (Janeček a kol., 1994) byl pro jednotlivá katastrální území zpracován mapový podklad, klasifikující v šesti třídách stupeň potenciálního ohrožení půd vodní a větrnou erozí. Data jsou ve formátu ArcInfo v souřadném systému JTSK. Pro další užití jsou tato data zkonvertována do formátu shapefile.

Ohroženost vodní erozí

K vymezení ohroženosti zemědělských půd vodní erozí byla použita modifikovaná univerzální rovnice pro výpočet průměrné dlouhodobé ztráty půdy vodní erozí dle WISCHMEIERA, SMITHE (1978) s tím, že  proměnlivé faktory (R, L, C a P) byly vyjádřeny konstantně. Faktor erozivity dešťových srážek (R) byl vyjádřen průměrnou hodnotou 20 pro území České republiky. Faktoru vegetačního krytu (C) byly přisouzeny hodnoty 0,2 -0,3 odpovídající průměrné struktuře pěstovaných plodin na zemědělské půdě bez protierozních opatření, tedy při P = 1, za předpokladu průměrné délky pozemků po spádnicích 60 – 150 m, odpovídající hodnotě L-faktoru rovné 1,66 – 2,61.

Relativně stabilní, ale místně proměnlivé faktory (K, S) byly určeny následovně:

Faktor erodovatelnosti půdy (K) byl dle postupu ZUSKY, NĚMEČKA (1986) vztažen k jednotkám základní mapy komplexního průzkumu půd a k hlavním půdním formám bonitovaných půdně-ekologických jednotek (BPEJ). Vzhledem k tomu, že kód BPEJ obsahuje i údaj o rozpětí sklonitosti půd,  bylo využito této informace k určení faktoru sklonitosti (S). Součiny obou faktorů pro jednotlivé skupiny HPJ zemědělských půd byly převedeny do grafické vrstvy Arc/Info, zprůměrovány v rámci jednotlivých katastrů a pro účely mapového zpracování vyjádřeny v 6-ti kategoriích ohroženosti půdy vodní erozí.

S uvážením váhy součinu relativně proměnlivých faktorů (R x L x C x P) je možné přibližně desetinásobek součinu (K x S) považovat za stupeň potenciální ohroženosti zemědělské půdy vodní erozí v rozsahu < 1,5 t.ha^-.rok^-1 do > 7,5 t.ha^-1.rok^-1.

Stupeň potenciální ohroženosti je naveden jako atribut polygonové vrstvy katastrálních území, která byla získána z DMU200.