Vaše práva jsou:
pouze číst
|
Kulhavý Zbyněk - 3/2021 |
Jak mohou rodinné farmy přispět k udržitelnosti využívání vody v krajině? Krajinní inženýři umí navrhovat vhodná opatření ke zmírňování negativních dopadů klimatu, při realizaci plošně rozsáhlejších řešení však často naráží na bariéru velké fragmentace vlastnictví půdy a s tím související přetrvávající absenci potřebných legislativních nástrojů. V územní působnosti rodinných farem lze dosáhnout potřebné různorodosti při realizaci zprvu drobných, později se vzájemně propojujících, vodohospodářsky účinných opatření a může se tak jednat o vhodný odrazový můstek – příklad dobré praxe, vybízející k transformaci legislativy v oblasti hydromeliorací. |
|
Pelíšek Igor - 3/2021 |
Vodní družstva na území České republiky: historie pro budoucnost. Potřeba řešit udržitelnost a cílevědomost péče a rozvoje vodohospodářských systémů zemědělské krajiny otevírá otázky související s obnovou vodních družstev. Příspěvek popisuje historické souvislosti v rámci českých zemí, oblasti jejich zájmu a podmínky efektivního fungování. |
|
Zbyněk Kulhavý - 21.5.2020 |
Drenáže z polí je potřeba vykopat Velmi často se s tímto názorem setkáváme v komentářích na Internetu, ale někdy i ve vážně míněných doporučeních na konferencích, při diskusích atd. Samozřejmě to je extrém, prakticky nerealizovatelný a to z několika důvodů. V článku (https://ekolist.cz) jsou uvedeny jiné alternativy řešení potřeby zadržovat vodu na zemědělskou drenáží odvodněném pozemku. https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/zbynek-kulhavy-drenaze-z-poli-je-potreba-vykopat |
|
Kulhavý Z. - Fučík P. - Pelíšek I. - Matula S. - Báťková K. - Miháliková M. - Šťastná M. - Kozlovsky Dufková J. - Oppeltová P. - Mašíček T. - Jakoubek J. 2023 |
Snižování zátěže povrchových vod zdroji plošného zemědělského znečištění při uplatnění regulace drenážního odtoku na stavbách zemědělského odvodnění. Cílem metodiky je shrnutí poznatků o vlivu regulace drenážního odtoku na retenci a akumulaci vod a zejména na zlepšení jakosti vod recipientů těchto staveb, zaměřené na využití v oblasti zemědělství a vodního hospodářství. Metodika poskytuje návody na kvantifikaci efektů aplikace různých metod řízení drenážního odtoku v podmínkách ČR, na způsoby pořízení vstupních podkladů o přírodních podmínkách lokality, na technické způsoby úprav (modernizací) stávajících staveb zemědělského odvodnění a na provozní podmínky regulace. |
|
Zbyněk Kulhavý - 2022 |
Soubor objektů břehového odběru vod pro systémy drenážního odvodnění. Technické řešení se skládá ze vzájemně funkčně provázaných objektů (odběrný objekt s filtrem, nápustná šachtice, drenážní systém, regulační objekt, výpust) s cílem zvýšení břehové/dnové infiltrace a využití efektivního objemu půdních pórů odvodněného pozemku k akumulaci infiltrovaných vod. Řešení je založeno na plně gravitačním principu. Stávají systém drenážního odvodnění je upraven k infiltraci přivedených vod do půdního prostředí a tím omezuje neproduktivní odtok z dílčího povodí. |
|
Zbyněk Kulhavý - 2022 |
Drenážní regulační prvek se středovou hradící trubkou. Účelem regulačního prvku je omezit nebo zastavit odtok vody z drenážního systému a tím zvýšit hladinu ve výše ležící části drenážního potrubí. V technickém řešení působí hydrostatické i hydrodynamické síly na hradící prvek radiálně, nezvyšují tudíž nároky na energii pro zajištění pohybu hradítka, odpadají třecí odpory bočního těsnění a z velké části také odpory pohybových mechanismů. To je výhodou při automatizaci provozu staveb odvodnění, neboť se snižují nároky na kapacitu zdroje energie, případně na velikost plováku. |
|
Fučík Petr - Kulhavý Z. - Duffková R. 2021 |
Vracejme vodu polím i na odvodněné půdě. Vláhová bilance zemědělských půd je v posledních letech rozkolísanější než v předchozích obdobích a modelové předpovědi naznačují pokračování tohoto trendu. Příčinou je kombinace dopadů klimatických změn (rozkolísanost a extremita srážek, vyšší teploty a evapotranspirace) a některých způsobů hospodaření s půdou, které podporují degradační procesy, projevující se snížením infiltrační a retenční schopností půd, zrychlenou erozí a v kombinaci s velikostí, tvarem a uspořádáním půdních bloků, absencí biotechnických prvků v krajině a / nebo intenzivním odvodněním může toto vést ke zrychlenému odtoku vody včetně intenzivnějšího odnosu znečišťujících látek ze zemědělských pozemků, a to jak v běžných tak v epizodních odtokových situacích. |
|
Antonín Zajíček - a kol. 2021 |
Návrhy revitalizačních opatření na hlavních a přilehlých podrobných odvodňovacích zařízeních Metodika poskytuje návod k výběru lokalit, ve který je potřeba prioritně navrhovat opatření. Dále je uveden postup pro získání informací o stavbách zemědělského odvodnění v řešené lokalitě a návod pro výběr vhodných opatření tak, aby finanční prostředky na revitalizaci hlavních odvodňovacích zařízeních a opatření na podrobných odvodňovacích zařízeních byly vynaloženy efektivně. |
|
Zbyněk Kulhavý - 2019, listopad |
Mohou meliorace přispět k řešení nedostatku vody? Koncept technických opatření v krajině zlepšujících hospodaření s vodou – příklad z praxe. Modernizace existujících jednofunkčních drenážních systémů na systémy s regulací odtoku mohou přispět k lepšímu hospodaření s vodou v zemědělské krajině. Zachování jejich odvodňovací funkce přitom umožní řešit období, kdy je na pozemku vody přebytek. Systémy by proto bylo neuvážené likvidovat, jak se občas navrhuje. Příklad stavby regulační drenáže, která byla v době výstavby určena k závlaze i odvodnění současně dokumentuje řešení, zlepšující jak krátkodobou retenci vody v půdě po vydatném dešti, tak dlouhodobější akumulaci vody v gravitačních pórech a dotaci hladiny podzemní vody. |
|
Petr Havel - Zbyněk Kulhavý 2019 |
Jaké jsou právní aspekty nakládání s melioracemi ? Rozhovor s agrárním analytikem Petrem Havlem pro Selskou revue na téma odvodňování. Otázky: Jaké jsou právní aspekty likvidace meliorace na obhospodařovaném pozemku? Pokud se týká zásahů do meliorací, například jejich přerušení nebo „zobousměrnění“ s cílem zadržovat vodu v krajině - co je k tomu třeba? Jak založit „vodní družstvo“ a jaké možnosti existence takového družstva skýtá? Co je naopak vhodné vědět a mít k dispozici, pokud chce zemědělec novou melioraci? Jak zabránit tomu, aby nová meliorace neodváděla vodu v době, kdy to není zapotřebí? Jsou náklady na vybudování „obousměrné meliorace“ vyšší, a o kolik? Co považuje v tématu meliorací za nejdůležitější, co byste chtěl hospodařícím zemědělcům sdělit? |