Vaše práva jsou:
pouze číst
|
Kulhavý Z. - 2014 |
Uplatnění výtopového infiltrometru v předpovědních a varovných systémech Příspěvek diskutuje přednosti a nedostatky využití přímých měření infiltrační schopnosti půdy pro stanovení rizika tvorby povrchového odtoku během přívalových srážek. Popisuje přístroj, vyvinutý za účelem doplnění předpovědních a varovných systémů, založený na automatizovaném způsobu testovacích měření infiltrace vody výtopou. Polní měřící souprava, využívající membránové dávkovací čerpadlo, je koncipována prvotně jako přídavné čidlo měřících systémů, technické řešení však umožňuje využití i jako autonomního přístroje pro testování hydrofyzikálních vlastností půd. |
|
Kulhavý Z. - 2014 |
Důsledky změn užívání odvodněných zemědělských pozemků V důsledku dlouhodobého zanedbávání údržby zemědělského odvodnění a nerespektováním jeho existence jako vodohospodářského díla dochází v krajině k postupným změnám režimu odtoku vod. Na jedné straně se mění doba retence srážek půdním profilem, na druhé straně dochází ke zvýšení složek povrchového odtoku s případnými extrémy při vývěru drenážních vod na povrch. Příspěvek se zabývá riziky, která souvisí se změnami využívání pozemku například po jeho zalesnění, založení plantáže rychle rostoucích dřevin nebo liniovou výsadbou dřevin, není-li brán zřetel na původní rozsah a funkce stavby drenážního odvodnění. |
|
UV 26 617 - 2014 |
Regulační prvek z flexibilní trubice pro drenážní systémy Řešení se týká manuální i automatické regulace odtoku vody v zemědělských odvodňovacích systémech, zejména drenážích, při záměru zvýšit zdržení vody v krajině. Vyznačuje se konstrukční jednoduchostí, provozní spolehlivostí i univerzálností užití. Umožňuje aplikaci v novostavbách i při modernizaci stávajících provozovaných staveb vodního hospodářství. |
|
UV 26 615 - 2014 |
Souprava infiltrometru a permeametru s dávkovacím čerpadlem Řešení se týká inovace kontinuálního infiltrometru (UV 23245, resp. PV2011-245) s cílem rozšíření jeho použití kromě čidla povodňových varovných systémů také jako zařízení pro polní a laboratorní měření infiltrace vody do půdy a pro stanovení hydraulických charakteristik půdního prostředí – například tzv. nasycené hydraulické vodivosti. Zařízení podle technického řešení vychází z návrhu kontinuálního infiltrometru (UV 23245) od stejných původců, které je nově doplněno konstrukčními úpravami pro plnění vrtu vodou a její zasakování do testované půdy resp. pro odčerpávání vody, přitékající z testované půdy. Doplňkově umožňuje zařízení také využití pro laboratorní zkoušení půdních vzorků. |
|
Kulhavý F. - 2014 |
Management staveb k vodohospodářským melioracím Cílem předloženého příspěvku je popsat současné a nové legislativní i reálné provozní podmínky k zajištění managementu provozu, údržby, modernizace či nové výstavby systémů k vodohospodářským melioracím pozemků v České republice při aktuálně evidované ploše odvodnění 25,2 % zemědělské půdy s hodnotou více jak 90 miliard Kč. Po více jak 30-ti letech zanedbané údržby je třeba hledat účinné nástroje pro environmentálně potřebnou informovanost vlastníků půdy o existenci i aktuálním stavu podrobných odvodňovacích zařízení na vlastněných pozemcích. Vzhledem k tomu, že tyto podzemní stavby byly obvykle budovány bez ohledu na vlastnické vztahy k půdě (viz. obr. 1), tj. na pozemcích spravovaných tehdejšími zemědělskými podniky, nelze je technicky udržovat podle dílčích ploch jednotlivých vlastníků a k zajištění provozu i řádné údržby je bezpodmínečně nutná spolupráce všech vlastníků a uživatelů na ploše jednotlivé drenážní skupiny. V současné době schází koordinátor, zajišťující management kvalifikované výstavby, provozu, údržby či modernizace těchto staveb. Při platnosti soukromého práva podle nového občanského zákona je nutno v praxi vytvořit legislativní podmínky pro erudovanou správu staveb k vodohospodářským melioracím pozemků. Pokud nebude v nejbližším období těmto stavbám věnována potřebná pozornost, hrozí progrese četných zamokřených míst, s velkými materiálními i environmentálními škodami při možném ohrožení ekologické stability krajiny. Nutno také uvést, že při vhodném managementu těchto staveb, lze retardovat a tím i efektivně zvýšit využití atmosférických srážek, které představují významný zdroj vody v krajině. |
|
Kulhavý F. - 2014 |
Věcný záměr Zákona o vodohospodářských melioracích Dokument obsahuje argumentace pro revitalizaci konceptu "vodních či melioračních družstev" s ohledem na neutěšený stav melioračních staveb v krajině, daný dlouhodobou absencí péče. Autorem dokumentu "věcný záměr" je ing. František Kulhavý, CSc. a na tento dokument navazuje pracovní verze návrhu Zákona o vodohospodářských melioracích. Oba dokumenty vznikly na podzim roku 2014. Důvodem pro předložení návrhu zákona je snaha legislativně dořešit problém managementu výstavby, provozu, údržby a modernizace staveb vodohospodářských meliorací v České republice. Dalším důvodem je snaha dosáhnout souladu s novým občanským zákonem v rámci staveb vodohospodářských meliorací, neboť v řadě případů dochází k podílovému vlastnictví částí stavby mezi soukromé subjekty a stát či obce (např. hlavní odvodňovací zařízení, hlavní závlahová zařízení, a podrobné odvodnění pozemku), což nutně vyžaduje součinnost při správě. Tyto stavby byly obvykle budovány bez ohledu na vlastnické vztahy k půdě, tj. na pozemcích spravovaných tehdejšími zemědělskými podniky a tudíž je nelze technicky udržovat podle dílčích ploch jednotlivých současných vlastníků. Předložené návrhy vyvolaly odezvu na stránkách časopisů Vodního hospodářství (11/2014 i 1/2015) i ve Stavebnictví (3/2015). |
|
Kulhavý F. - Kulhavý Z. 2014 |
Návrh paragrafového znění Zákona o vodohospodářských melioracích Pracovní verze návrhu Zákona o vodohospodářských melioracích, iniciovaná v roce 2014 ing. Františkem Kulhavým, CSc. následně odeslaná kompetentním orgánům státní správy a poskytnutá k veřejné diskusi. Účelem tohoto zákona je spolu s platnou legislativou v oblasti ochrany zemědělské a lesnické krajiny vytvořit podmínky k programově pojaté celistvé a soustavné péči environmentálně vyváženého vodního hospodářství krajiny. Zákon upravuje právní vztahy fyzických a právnických osob při výstavbě a využívání staveb vodohospodářských meliorací. Předloženo je paragrafové znění. |
|
Tlapáková L. - Žaloudík J., Pelíšek I., Kulhavý Z. 2013/ 12 |
Mohou distanční metody odhalit drenážní systémy v krajině ? Příspěvek představuje možnosti využití dálkového průzkumu Země (DPZ) pro identifikaci drenážních systémů ve vazbě na jejich budoucí management jak za účelem zachování zemědělské produkce, tak za účelem posílení mimoprodukčních funkcí území, jejichž přírodní hodnota byla snížena v důsledku odvodnění. Základním předpokladem pro veškeré nakládání s těmito stavbami je znalost jejich polohopisu v terénu. V příspěvku jsou uvedeny možné metody a principy identifikace drenážních systémů pro zjištění jejich reálné polohy a funkčního stavu. |
|
ČSN 75 0140 - 2013 |
Meliorace - Terminologie eroze, hydromeliorace a rekultivace půdy Podkladový materiál normy ČSN 75 0140 Meliorace - Terminologie eroze, hydromeliorace a rekultivace půdy, vzniklý v rámci řešení projektů NAZV Lesnické a zemědělské aspekty řízení vodní komponenty v krajině (evid.č.QI112A174) a TAČR Autoregulace hypodermického odtoku v malých povodích (evid.č.TA02020384). Norma definuje základní termíny z oblastí meliorací zemědělských a lesních půd, zahrnujících úpravy vodního režimu půd odvodněním a závlahou, ochranu půd proti vodní a větrné erozi, kultivace a rekultivace půd, úpravy toků s malým povodím a malé vodní nádrže. V souvislosti s tématikou zemědělského odvodnění byly v normě aktualizovány, případně doplněny, výklady termínů tohoto oboru, zejména s ohledem na podporu zvyšování retence a akumulace vody na odvodněném pozemku například regulací drenážního odtoku a dále uplatněním postupů při opravách staveb nebo při omezování jejich odvodňovacího účinku. Dalším cílem je optimalizace funkce a účinnosti stávajících odvodňovacích systémů s ohledem na ochranu přírody, resp. ochranu vodních zdrojů a zajištění ekologické stability území. |
|
Kulhavý Z. - Fučík P., Tlapáková L. 2013 |
Pracovní postupy eliminace negativních funkcí odvodňovacích zařízení v krajině Stavby zemědělského odvodnění byly v minulosti budovány za účelem podpory a rozvoje zemědělství. Jejich tradice v ČR sahají do konce 19. století, nejintenzivněji však byly realizovány v období let 1935-1940 a 1965-1990. Tyto aktivity měly v ČR za následek poměrně vysokou míru regulace drobných vodních toků a plošně významný rozsah staveb drenážního odvodnění, což obojí významně ovlivňuje odtokový proces v krajině. Požadavky evropských i národních předpisů na ochranu vod z hlediska množství, jakosti i celkového ekologického stavu, požadavky protipovodňové ochrany i řešení problémů sucha včetně využití krajiny mění dřívější pohledy na podporu intenzivního zemědělského hospodaření a vyžadují komplexní přehodnocení problematiky. Cílem předkládané metodické příručky je naznačit možnosti zlepšování stavu vodních toků a zvyšování retenční schopnosti pramenných oblastí pomocí návodných opatření optimalizace vodního režimu prostřednictvím eliminace či úprav staveb zemědělského odvodnění. |