Vaše práva jsou:
pouze číst
|
KULHAVÝ, Z. - DOLEŽAL, F. - SOUKUP, M. - HAVEL, M. 2000 |
Využití informačního systému o hydromelioračních stavbách v podmínkách povodí Orlice. V příspěvku jsou uvedeny argumenty pro zapracování podkladů o rozsahu odvodnění zemědělských půd do územních informačních systémů. Informace o vybudovaných odvodňovacích zařízeních jsou dosud k dispozici pouze v písemné a archivní podobě na jednotlivých územních pracovištích SMS (Státní meliorační správy). Problémem je finanční zabezpečení takové činnosti, zvláště při současné absenci vědomí právního vztahu k těmto stavbám u mnoha vlastníků. Zahájené práce na digitalizaci dílčích ploch Orlice v rámci řešení projektu GAČR mohou být příspěvkem k dovršení snahy SMS vybudovat moderní, ucelený informační systém o melioračních stavbách na zemědělských půdách naší republiky. Podrobná odvodňovací zařízení jsou pro absenci údržbových prací ve velmi špatném stavu. K velkým poruchám dochází na liniových stavbách, svoje škody na těchto zařízeních napáchaly i povodně minulých let. Zvýšené povědomí o existenci těchto staveb a zlepšená evidence pomocí moderních informačních systémů mohou přispět k optimalizaci jejich hydrologické funkce v krajině. |
|
Kulhavý F. - 1992 |
Stavební ročenka 1992 Stavební ročenka obsahuje kapitoly k vybraným tématům, v rámci oddílu VI. také regulované odvodňovací systémy. Ty zajišťují ve vhodných staveništních podmínkách optimalizaci vláhových poměrů v půdě při efektivním využívání místních vodních zdrojů. Tyto stavby sdružují tři druhy staveb, které jsou svou stavební částí velmi podobné, avšak rozdílné jsou z hlediska vodohospodářského, investičního, ekonomického i provozního: regulační drenáž, drenáž s regulovaným odtokem, plošná retardační drenáž. Tyto hydromeliorační stavby mohou v řadě lokalit nahradit dvě nebo více jednoúčelových melioračních opatření jako systematickou trubní drenáž, závlahovou akumulační nádrž, závlahu postřikem atd. |
|
Směrnice - 1985 |
Rekonstrukce a modernizace drenáže Směrnice novelizuje metodické pokyny "Hydromeliorační průzkum pro rekonstrukce drenáže" z r.1979, "Rekonstrukce odvodňovacích zařízení" z r.1981, "Rekonstrukce a modernizace odvodňovacích zařízení" z r.1984 a "Technologie výstavby rekonstrukce a modernizace odvodňovacích zařízení" z r.1985. Cílem je zvýšit účinnost stávajících drenážních systémů, prodloužit jejich životnost včasnou údržbou, opravami nebo rekonstrukcí a modernizací. |
|
Směrnice - 1985 |
Směrnice- Regulované odvodňovací systémy Tato směrnice z roku 1985 nahrazuje prozatímní směrnici "Regulační drenáž" z roku 1978. Jsou popsány dva typy dvojčinných systémů: "regulační drenáž" a "drenáž s regulovaným odtokem". Směrnice upravuje obecné zásady vhodnosti oboustranné regulace vlhkostních režimů zemědělských půd řízením hladiny podzemní vody v systémech drenážního odvodnění. Tyto zásady formuluje zejména pro novostavby, ale i pro modernizace stávajících odvodňovacích zařízení. |
|
RADČENKO, I. - NĚMEC, J. a kol. 1980 |
Regulační drenáž. Cílem publikace je seznámit odbornou veřejnost s progresívním způsobem úpravy vodního režimu půd regulační drenáží jako komplexním hydromelioračním zásahem. V úvodních kapitolách se studie zabývá významem regulační drenáže pro zemědělskou výrobu, její funkcí a přednostmi proti ostatním zúrodňovacím opatřením. Dále možnostmi uplatnění, včetně komplexního rozboru stanovištních poměrů. V dalších částech se uvádí technická koncepce staveb regulační drenáže, stanovení návrhových parametrů, zásady technického řešení, systémy regulační drenáže podle způsobu přívodu a odvedení vody, jakožto i podle druhu provozu. Je věnována pozornost vodohospodářskému hydraulickému řešení regulačních drénů a podzemních rozvaděčů vody. Je řešena otázka technické koncepce objektů a technologie výstavby. Závěrem jsou uvedeny možnosti modernizace a údržby jakožto i zásady vyhodnocení ekonomické efektivnosti. |
|
Kulhavý Zbyněk - Fučík Petr - Tlapáková Lenka 11/2020 |
Adaptace hydromeliorací jako součást plánu realizace opatření pro zmírňování dopadů změn klimatu Na konci června předložilo Ministerstvo zemědělství plány adaptací hydromeliorací v horizontu dalšího desetiletí s cílem přispět ke zmírnění dopadů sucha na krajinu a na zemědělství. Předložený příspěvek podrobněji rozvádí některé souvislosti retence a akumulace vod prostřednictvím hydromelioračních systémů, včetně efektu regulace odtoku mělkých podzemních vod na hydrologickou i vodohospodářskou bilanci, na optimalizaci vláhových režimů půd i na zlepšování jakosti povrchových vod. Popisovány jsou složité uživatelsko-vlastnické vztahy k tomuto typu staveb a návrhy na řešení společné údržby, oprav a modernizací za účinné podpory státu. V závěru jsou na základě výsledků výzkumných projektů formulovány priority oboru, jejichž naplňování přispěje k novému vnímání role hydromeliorací při podpoře zemědělství a při ochraně životního prostředí. |
|
Duffková Renata - Holub Jiří - Kulhavý Zbyněk - Fučík Petr - Novotný Ivan 06/2020 |
Kalkulačka vláhové potřeby Dostupnost vody v půdě je klíčovým faktorem, který limituje růst a vývoj rostlin. Probíhající klimatická změna, která se projevuje nárůstem teploty vzduchu a zvýšením četnosti extrémních jevů počasí (období sucha střídána přívalovými srážkami), nepříznivě ovlivňuje dostupnost vody pro zemědělské plodiny i v ČR. Zvyšující se teploty vzduchu vedou k nárůstu plodinových vláhových potřeb, a ačkoliv celkové roční sumy srážek se v ČR dlouhodobě nemění, jejich časová distribuce není pro vodní režim zemědělských plodin vyhovující. Výsledkem je nárůst deficitu využitelné vody v půdě ve vodní bilanci. Udržitelnost plodinových výnosů v měnícím se klimatu souvisí s postupy zpracování půdy, aplikací organické hmoty do půdy, zaváděním suchovzdorných odrůd a změnou osevních postupů, které respektují lokální půdní a meteorologické podmínky. Velký potenciál pro zvýšení retence vody v půdě mají v ČR odvodňovací systémy vyskytující se na ca ¼ zemědělské půdy (> 1 mil. ha). Jedná se převážně o jednofunkční systémy, které vedle potenciálu redukovat povrchový odtok a půdní erozi snižují mělkou hladinu podzemní vody a odvádí podpovrchovou vodu z krajiny, a to i v době, kdy to není nutné. Jejich konstrukční úpravou však můžeme vytvořit univerzální systém plnící také funkci závlahy drenážním podmokem. |