Vaše práva jsou:
pouze číst
|
Kulhavý Z. - Tlapáková L., Fučík P. 2013 |
Změny přístupů v posuzování funkcí zemědělského odvodnění v krajině Na příkladu povodí Dědiny (v povodí Orlice) jsou dokumentovány diametrálně odlišné přístupy k současnému vnímání funkcí existujících staveb zemědělského odvodnění. Modelové povodí je rozděleno na pět dílčích oblastí, lišících se plošnou intenzitou odvodnění, vlastnostmi i převažujícími zájmy (historickými, zemědělskými, geomorfologickými, půdními, hydrogeologickými, vodohospodářskými a dalšími). Pro přizpůsobení stavby současným potřebám je k dispozici škála modifikací stavby odvodnění počínaje retardací odtoku, gravitačními převody vod, zvýšením podílu infiltrace až po klasickou nebo řízenou drenáž či postupnou / úplnou eliminaci stavby. Příspěvek vedle hydrologických funkcí plošného odvodnění poukazuje i na potenciál různého pojetí managementu melioračních staveb při tvorbě vodní komponenty krajiny. |
|
Vopravil J. - Chlubna L., Vlček V., Kulhavý Z., Kulířová P. 2013 |
Návrh Identifikačního systému pro řešení problematiky melioračních staveb v ČR Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy započal projekt s názvem „Identifikace systémů pro řešení problematiky odvodnění, etapa II“, vyvolaný potřebou řešitaktuální stav zemědělského odvodnění v České Republice. Logicky nosnou částí projektu bylo vytvoření prototypu územního informačního systému. Aby se zvýšila efektivita takového systému, byloz hlediska komplexnosti téma odvodnění, které zůstává základem hydromelioračních systémů zemědělsky využívaných pozemků, doplněno dalšími melioračnímisystémy. Hovoříme tedy o informačním systému melioračních staveb (ISMS).Hlavní důraz byl přitom kladen na informace typu identifikace polohy, vymezení plošného či liniového rozsahu stavby, technických parametrů realizovaných staveb a eventuálně získání podkladů o aktuálním stavu meliorací na území ČR. Informační systém melioračních staveb v budoucnu počítá s analýzou a vyhodnocováním informací v databázích s cílem odvozování nových podkladů,nezbytných pro rozhodování o dalších krocích v oblasti správy příslušných melioračních staveb a prvků. |
|
Kulhavý Z. - Fučík P. 2013 |
Aktuální problémy zemědělského odvodnění Stav odvodnění ovlivňuje nejen srážko-odtokové procesy v krajině, efektivitu zemědělského hospodaření, ale v konečném důsledku i cenu pozemků. Nefunkční odvodnění s sebou přináší zejména výskyt lokálních zamokření až zatopení pozemků, zvýšení výskytu (četnosti i celkového objemu) povrchového odtoku a vytváření erozních rýh i rozšiřování invazních rostlin. V uplynulých letech se neuváženou aplikací principu vlastnictví pozemků na tyto meliorační systémy oddělila funkční souvislost podrobného odvodňovacího zařízení (POZ) a recipientu odvodnění. Bylo prakticky utlumeno poradenství, podpora údržby a oprav i podrobná evidence části dokumentace, což se v současnosti projevuje vyšší četností i závažností zjevných poruch. V rámci zadání Ministerstva zemědělství byl VÚMOP, v.v.i. zpracovatelem konceptu řešení tématiky odvodňovacích zařízení v ČR při jejich transformaci do nové podoby funkčního systému. Navržené řešení zahrnuje strukturu evidence staveb, posouzení možností použití různých metod identifikace a aktuální funkčnosti resp. závad a jejich příčin, zabývá se podporou správné praxe údržby, oprav či rekonstrukcí. |
|
Pelíšek, I. - Kulhavý, Z., Čmelík. M 2013 |
Měření hydropedologických charakteristik pro určení účinnosti modernizace drenáží Příspěvek shrnuje výsledky terénních měření vybraných hydropedologických charakteristik zemědělských půd za použití přístrojového vybavení, vyvíjeného na VÚMOP, v.v.i. (infiltrometry a permeametry). Měření jsou podkladem pro kvantifikaci účinnosti řízené (dvojfunkční) drenáže, v některých případech vhodné jako alternativa vyžadovaných oprav či pro dílčí eliminaci negativních funkcí stávajícího systému drenážního odvodnění. Měření byla realizována na experimentální zemědělské ploše v povodí Kotelského potoka (okr. Chrudim). Celkově bylo za období roku 2012 získáno přes 80 záznamů průběhu infiltrace povrchovou výtopou a přes 30 záznamů měření metodou plněné sondy. |
|
CZ 304229 - 2013 |
Způsob zjištění drenážního systému pro jeho vytyčení v terénu Řešení se týká způsobu zjištění drenážního systému pro jeho vytyčení v terénu, zejména pokud chybí přesná dokumentace. Podstata řešení spočívá v tom, že na dostupných leteckých snímcích z dálkového průzkumu Země je nejdříve pohledem zjištěno splnění podmínky vizualizace linií dominantních diferencí vývoje růstu rostlin nad liniovými prvky drenážního systému podle fytoindikačního principu, potom je zpracováním měřického snímku vytvořen podklad pro velmi přesné vytyčení drenážního systému v terénu bez ohledu na aktuální využívání odvodněného území, načež jsou odečteny souřadnice vytyčovacích bodů v terénu a je provedena jejich polohová fixace v terénu, poté je kontrolním odkopáním drénu v terénu ověřena správnost vytyčení a případně je ještě provedeno nové doměření drénů v terénu, načež je rektifikací leteckého snímku získána zcela přesná poloha drenážního systému pro jeho plošné vytyčení v terénu. |
|
Kulhavý Z. - Fučík P., Tlapáková L. a kol. 2013 |
Pracovní postupy eliminace negativních funkcí odvodňovacích zařízení v krajině - Příloha A Přílohová část: P-1 – Katalogové listy eliminačních opatření; P-2 – Doporučený postup pro výběr vhodného opatření podle zvolených kritérií; P-3 – Hodnotící kritéria pro posuzování projektů v rámci podpory OPŽP; P-4 – Kritéria dosažení očekávané účinnosti opatření na zlepšení jakosti vod |
|
Marták P. - Pavel M., Stehlík M. 2013 |
Pracovní postupy eliminace negativních funkcí odvodňovacích zařízení v krajině - Příloha B Přílohová část, pokračování: P-6 – Vzorová projektová dokumentace |
|
Kulhavý Z. - Fučík P., Tlapáková L., Soukup M., Čmelík M., Hejduk T. 2013 |
Pracovní postupy eliminace negativních funkcí odvodňovacích zařízení v krajině - Příloha C Přílohová část, pokračování: P-5 – Podrobný rozbor problematiky |
|
Žlábek P. - Kaplická M., Kulhavý Z., 2012, č.1 |
Srovnání významných srážko-odtokových jevů simulovaných pomocí modelu SCS-CN s daty naměřenými na třech pozemcích s různým využitím půdy Cílem tohoto příspěvku je prezentovat poznatky získané při modelování srážko-odtokových procesů na subpovodích Kopaninského toku hydrologicko-hydraulickým modelem HydroCAD. Model je založen na metodě odtokových křivek primárně určených pro odhad objemu a výšky kulminační vlny. Byly provedeny numerické simulace vybraných významných srážko – odtokových událostí na třech subpovodích s rozdílným využitím půdy. Kritériem zařazení epizody do výběru byl naměřený denní úhrn srážek >30mm. Bylo provedeno porovnání měřených a simulovaných hodnot průtoků a objemů odtoku a byla zpracována citlivostní analýza vybraných hlavních parametrů (hodnota CN, počáteční ztráta, úhrn a intenzita srážky), na kterých je metoda odtokových křivek založena. Získané výsledky ukazují na nutnou obezřetnost při zpracování a interpretaci výsledků získaných jednoduchými hydrologickými nástroji založenými na metodě odtokových křivek. |
|
Vlčková M. - Šrámek V., Matoušková V., Březina K., Fadrhonsová V., Kulhavý Z. 2012 (2), 57 |
Stanovení retenčních křivek bobtnavých a skeletovitých lesních půd. Příspěvek popisuje specifika stanovení vlhkostních retenčních křivek lesních půd, které vycházelo z užitých metod kruhového testu laboratoří a hodnotilo tuto hydrofyzikální charakteristiku s cílem harmonizace způsobu měření všech zúčastněných zemí pro budoucí doplnění monitoringu lesních půd. Metodika měření byla dána normou ISO 11274: 1998 Soil quality Determination of the water retention characteristics – Laboratory methods a také dosavadní praxí. V letech 2009 – 2011 byl proveden monitoring zdravotního stavu lesních porostů, který byl částečně financován z programu LIFE+ v rámci projektu FutMon. Jedna z aktivit projektu byla zaměřena na zdokonalení hodnocení vodní bilance lesních porostů. Jejím cílem bylo na vybraných plochách intenzivního monitoringu doplnit spektrum sledovaných parametrů tak, aby získaná data umožnila testování různých typů hydrologických a fyziologických modelů. Proto bylo doplněno stanovení objemové vlhkosti půdy, měření půdního vodního potenciálu, teploty půdy a hodnocení dalších hydrofyzikálních charakteristik půdy v různých půdních horizontech. |