Vaše práva jsou:
pouze číst
|
Kulhavý Z. - Pelíšek I. – Švihla V. - Hanák J. - Kraus J. – Kvítek T. 2017 |
Postupy pro dosažení udržitelnosti hydromelioračních opatření v podmínkách České republiky Metodika poskytuje návodná řešení pro optimalizaci aktivit, souvisejících s provozováním hydromelioračních staveb, se snahou zvýšit celkový benefit v oblasti činností v zemědělství, vodním hospodářství, životním prostředí a při utváření venkovského prostředí a krajiny. Je určena těm, kterých se existence hydromelioračních staveb jakýmkoli způsobem dotýká – a to jak z hlediska jejich vlastnictví, údržby, požadavků na rekonstrukce či modernizace nebo při střetu s novou výstavbou. V metodice je provedena syntéza znalostí o aktuálním stavu hlavních typů hydromelioračních opatření (odvodnění, závlah) v podmínkách ČR a o současné úrovni péče o ně. Argumentačně dokládá význam těchto staveb, situovaných v celé ploše povodí, a potřebu jejich provázanosti na management správy vodního hospodářství jako celku a na systémy ochrany půdy a krajiny. Dokumentuje obtížnost uplatňování platné legislativy z důvodu složitých vlastnicko-uživatelských vztahů v ČR a navrhuje varianty možných řešení, přitom zvýšená pozornost je věnována podmínkám obnovy institutu "vodních družstev".Stručný obsah metodiky |
|
Kvítek T. - Kulhavý Z. - Koutný L. - Toman F. 2016 č.3 |
Stanovisko Odboru vodního hospodářství České akademie zemědělských věd k některým názorům a současným problémům vodního režimu české krajiny Publikované stanovisko OVH ČAZV upozorňuje na zjednodušování příčin nedostatečných vodohospodářských funkcí krajiny, často směrované i proti funkcím staveb zemědělského odvodnění. Za tím účelem jsou zmíněny historické souvislosti utváření kulturní krajiny u nás a citováni jsou autoři, kteří upozorňují na potřebu celistvého vnímání funkcí těchto staveb v celém systému hospodaření s vodou v krajině. Uvedeny jsou důvody pro nutnost hledání ekonomických řešení a formulovány jsou principy a zásady ochrany množství a jakosti vody v povodích. Stanovisko vyzívá k potřebě přijmutí celostního, přesně cíleného a dlouhodobého programu obnovy retence a akumulace vody v krajině včetně nutnosti zakomponovat do programu i nástroje na systematickou údržbu takto realizovaných opatření. |
|
TNV 75 4922 - 2016 |
Údržba odvodňovacích zařízení Tato norma platí pro údržbu zařízení sloužících k odvodňování zemědělských pozemků. Normu lze přiměřeně použít pro údržbu odvodňovacích zařízení, která slouží jiným účelům (odvodnění lesní půdy, stavenišť, komunikací apod.), nebo která plní současně více funkcí (regulaci drenážního odtoku, závlahu drenážním podmokem apod.), pokud pro ně nejsou vydány samostatné předpisy. Obsah normy byl aktualizován s ohledem na změny souvisejících předpisů a zejména zapracováním změn vlastnicko-uživatelských vztahů. Pozornost byla věnována ekologickému hledisku provádění údržby při současném zohlednění potřeb udržitelnosti podmínek pro zemědělství. Do normy byla zahrnuta možnost víceúčelového využití odvodňovacích systémů, například pro jejich použití k řízení režimu podzemních vod, zvýšení jakosti vody a odvedení vody z povodněmi zatopených ploch. |
|
Tlapáková L. - Čmelík M. - Žaloudík J. - Karas J. 2016 |
Metodika identifikace drenážních systémů a stanovení jejich funkčnosti Metodika formuluje zásady pro identifikaci podpovrchových drenážních systémů a pro určení jejich reálné podoby na odvodněných pozemcích. Dále poskytuje doporučené postupy pro aplikaci nových technologií a metod dálkového průzkumu Země. Kromě formulování metodického postupu jejich aplikace upozorňuje na souvislosti a širší vazby, které s existencí podpovrchových drenážních systémů souvisejí a které nejsou relevantním způsobem zohledňovány. |
|
Novák P. - Fučík P. - Kulhavý Z. - Dostál T. - Rosendorf P. a kol. 2016 |
Příprava listů opatření typu A lokalit plošného zemědělského znečištění pro plány dílčích povodí. V zemědělské krajině se zvyšují koncentrace transportovaných živin a jejich celkové odnosy. V povrchových a podzemních vodách se stále ve větší míře objevují pesticidy a na základě obohacení vod živinami se výrazně zvyšuje eutrofizace vod. Spojovacím článkem všech těchto problémů je ve velké míře právě zadržení vody v povodí a krajině. Čím je větší zadržení vody, tím větší je možnost odbourání pesticidů, dusičnanů, a zároveň zachycení erozních smyvů v ploše povodí. Zvýšení retenční kapacity zemědělské půdy povede ke snížení objemu a rychlosti odtoku, ke snížení eroze, zvýšení jakosti vody, snížení eutrofizace a dále i ke zvýšení zásob podzemních vod. Cílem metodiky je poskytnout metodický návod pro identifikaci kritických bodů a kategorizaci lokalit ohrožených znečištěním z povrchových a podpovrchových plošných zemědělských zdrojů pro celé území České republiky v podrobnosti sloužící k tvorbě listů opatření typu A. |
|
kolektiv - 2016 |
Stavební kniha 2016 - Vodohospodářské stavby Strategicky je pro Českou republiku výhodné, v souvislosti se změnou klimatu a jejím vlivem na vodní zdroje, orientovat se na realizaci adaptačních opatření. Regulace drenážního odtoku tak přispívá k racionálnímu hospodaření s vodou v zemědělsky využívaném povodí a je součástí zásadní inovace drenážních systémů v podmínkách zvyšujících se nároků na hospodaření s vodními zdroji. Regulované odvodňovací systémy nejsou dosud v portfoliu běžně užívaných opatření, praktikovaných v ČR za účelem zvýšení retence a akumulace vody v krajině i přes jejich značný potenciál a skutečnost, že využívají vlastní plochu povodí a vysokou retenční schopnost půdního profilu. |
|
Macek L. - Kulhavý Z. 2016 |
Možnosti rekonstrukce melioračních staveb s uplatněním principu regulace drenážního odtoku. Regulace drenážního odtoku přispívá k racionálnímu hospodaření s vodou v zemědělsky využívaném povodí a je součástí zásadní inovace drenážních systémů v podmínkách zvyšujících se nároků na hospodaření s vodními zdroji. V současnosti je přebytek nebo nedostatek vody v zemědělské krajině řešen odděleně: odvodňování nebo závlahy. Dvouúčelové drenážní systémy přitom obojí ošetřují jediným opatřením. Význam regulace také podtrhuje velmi vysoký podíl odvodněných půd v zemědělsky produkčních oblastech ČR, přesahující 30 % celkové plochy (např. okresy Hradec Králové, Nymburk, České Budějovice), resp. kolem 25% z plochy zemědělské půdy v celorepublikovém měřítku. |
|
Kulhavý F. - 2015 č.1 |
Lze managementem hydromelioračních staveb zlepšit ekologickou stabilitu naší krajiny ? Příspěvek navazuje na předchozí články a diskusní témata autora. Upozorňuje na skutečnost, že mnoho přijatých komunitárních předpisů není uplatňováno důsledně ve všech oblastech vodního hospodářství, což dokládá na případu hydromeliorací. Rozebrán je výklad termínu "ekologická stabilita" pro zemědělskou krajinu, včetně souvislostí se stavbami hydromelioračními. V závěru příspěvek upozorňuje na absenci účinných legislativních nástrojů pro soustavný a efektivní management hydromelioračních staveb a formuluje hlavní zásady navrhované koncepce "melioračního zákona". |
|
Kulhavý Z. - Čmelík M. - Tlapáková L. - Pelíšek I. - Švihla V. 2015 |
Zalesňování v minulosti odvodněných zemědělských pozemků Metodika je určena odborné praxi. Poskytuje a návodně formuluje zásady pro zalesňování v minulosti odvodněných zemědělských pozemků, resp. upozorňuje na rizika s tím související. Dále poskytuje doporučené postupy pro hodnocení efektu zalesnění na odvodňovací systém jako celek nebo na jeho přímo ovlivněnou část. Upozorňuje na rizika, související s nekoordinovanou výsadbou liniové a solitérní zeleně v blízkosti objektů stavby odvodnění a navrhuje opatření na dodatečné úpravy stavebních objektů nebo konstrukčních prvků zalesňováním dotčeného drenážního systému. |
|
Kulhavý Z. - 2015 |
Uplatnění drenážního podmoku pro nalepšení vláhové bilance pěstovaných plodin Lepší využití retenčního potenciálu odvodněného půdního profilu zmírňuje dopady agronomického sucha, čímž nepřímo snižuje potřebu závlah. V rámci výzkumného projektu byl experimentálně prokázán efekt regulace drenážního odtoku při redistribuci drenážních vod do půdního profilu, zároveň byl navržen a realizován kalkulátor pro stanovení tohoto efektu v trojrozměrném prostředí pro různé zátěžové stavy. Potenciál regulačních opatření na drenážních systémech se rámcově vyjadřuje v jednotkových objemech 300 až 2000 m3.ha-1. Rekonstrukce stávajících drenážních systémů reagují na potřebu lépe kontrolovat vodní režim pozemku a lépe využívat zdroje vody. Efekty regulace jsou patrné nejen v podmínkách nížin, kde se dosahuje plošně vyrovnanějšího navlažení, ale také na pozemcích svažitých, na kterých se více uplatňuje filtrační efekt pod úrovní regulované hladiny podzemní vody. |